Čína spojuje dvě gigantické loděnice a získává prvenství na světovém trhu

Čína dokončuje fúzi dvou státních loděnic v hodnotě 16 miliard dolarů (zhruba 337 miliard korun), čímž vytvoří největší loděnici na světě. Tento krok je reakcí na snahu Spojených států, vedených administrativou Donalda Trumpa, obnovit vlastní loděnice a posílit domácí loďařský průmysl.

Nově vzniklý průmyslový gigant ponese název China State Shipbuilding Corporation (CSSC) a bude mít téměř pětinový podíl na světovém loďařském trhu. Po schválení čínskými regulačními orgány převezme CSSC společnost China Shipbuilding Industry, svého dlouholetého partnera a výrobce první čínské domácí letadlové lodi Šan-tung.

Fúze má přinést úspory z rozsahu, snížení výrobních nákladů a lepší schopnost odolávat výkyvům v odvětví, které jsou nyní ovlivněny obchodními spory a měnícími se dodavatelskými řetězci. Podle The Wall Street Journal je tento krok součástí dlouhodobé čínské strategie, jejímž cílem je dominance v globálním loďařství.

Dominance Číny v číslech

Podle dat Clarksons Research se sloučené čínské společnosti podílely loni na globálním trhu téměř 17 %. Kombinovaná kniha objednávek obsahuje více než 530 plavidel s nosností 54 milionů tun, což je nejvíce na světě. Roční obrat se odhaduje na 18 miliard dolarů.

Čína má podle OSN ve světové tonáži zhruba 55% podíl, zatímco Spojené státy jen 0,05 %. Kapacita čínských loděnic je podle amerického námořnictva 232krát větší než u USA. Tento rozdíl ukazuje, jak výrazně se světový loďařský průmysl přesunul do Asie.

Strategický význam pro námořnictvo

Ačkoliv hlavní činností CSSC zůstává obchodní loďařství, je klíčovým dodavatelem pro čínské námořnictvo. Nově spojená firma chce lépe reagovat na rostoucí poptávku po technicky vyspělých plavidlech a moderním vybavení.

Peking zároveň pokračuje v konsolidaci strategických odvětví, zejména těch, která mají přímé napojení na armádu. Fúze loděnic je jedním z největších kroků v této oblasti za poslední roky.

Reakce USA a dopady na trh

Administrativa Donalda Trumpa v minulosti avizovala plány na renesanci amerického loďařství, ty však narazily na překážky. Hrozba uvalení vyšších přístavních poplatků na čínské lodě otevřela prostor pro jihokorejské a japonské výrobce, kteří nyní mohou získat zpět část ztraceného tržního podílu.

Trumpova cla a tlak na lokalizaci dodavatelských řetězců navíc mohou znamenat celkový pokles mezinárodního obchodu. To by vedlo ke snížení poptávky po nových lodích a mohlo zpomalit tempo růstu celého loďařského sektoru.

Dlouhodobý cíl Pekingu

Ambice Číny ovládnout loďařský průmysl nejsou nové – tento cíl byl stanoven už před desítkami let. Postupná modernizace technologií, masivní státní podpora a strategické investice dnes umožňují Číně zaujímat vedoucí pozici, kterou konkurenční země jen obtížně dohánějí.

Kombinace komerční výroby a vojenské produkce činí z CSSC nejen ekonomického lídra, ale i významný bezpečnostní nástroj. Jak upozorňují analytici, spojení dvou loděnic je klíčovým mezníkem v posilování geopolitického vlivu Číny na moři.