Emisní povolenky pod tlakem: Proč rušení nehrozí a jaké pojistky chystá Česko

Debata o emisních povolenkách v Evropské unii nabírá na obrátkách. Zatímco průmysl a část politické reprezentace varují před dopady na ceny energií a konkurenceschopnost, Evropská komise trvá na zachování systému jako klíčového nástroje pro dosažení klimatických cílů. Česká vláda proto přichází s plánem, jak tlumit cenové výkyvy a zajistit stabilitu pro domácí podniky.

Evropský systém emisních povolenek (EU ETS) je jedním z hlavních pilířů klimatické politiky EU. Jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů tím, že na ně bude uvalena cena – podniky musejí mít povolenku na každou vypuštěnou tunu CO₂. Cena těchto povolenek ale v posledních letech dramaticky kolísala, což vytváří nejistotu a riziko pro průmysl, zejména pro energetiku a výrobní sektor.

Hrozí zrušení systému ETS?

Odpověď zní: nehrozí. Evropská komise i klíčové členské státy, včetně Německa, zrušení systému rezolutně odmítají. ETS je ústředním nástrojem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Místo jeho odstranění se nyní diskutuje o jeho reformě, lepší regulaci a zavedení mechanismů, které omezí cenové výkyvy a podpoří stabilitu trhu.

Česká vláda se sice připojuje ke kritice současné podoby systému, ale zároveň uznává, že úplné zrušení není realistické. Proto se soustředí na zmírnění jeho dopadů na domácí průmysl. Klíčové je podle ministerstva životního prostředí zajistit, aby příjmy z aukcí povolenek zůstaly v České republice a byly využívány cíleně na modernizaci, investice do úspor a energetickou transformaci.

Co přesně navrhuje Česko jako pojistky proti cenovým šokům?

Česká republika prosazuje několik opatření na evropské úrovni i uvnitř země:

• Zavedení cenového stropu na povolenky: Záměrem je zabránit prudkým skokům cen, které mohou destabilizovat energetický trh a zvýšit náklady pro konečné spotřebitele.
• Zachování bezplatných povolenek pro ohrožené sektory: Například ocelárny nebo cementárny, které čelí silné globální konkurenci, mají nadále dostávat část povolenek zdarma, aby se předešlo tzv. úniku uhlíku.
• Zvýšení podpory pro modernizaci: Peníze získané z aukcí by měly být povinně reinvestovány do ekologických projektů, nikoliv rozpouštěny v rozpočtu.
• Vytvoření národního „stabilizačního fondu“: Ten by měl vyrovnávat výkyvy cen energií a podpořit firmy v době krizí, podobně jako to udělaly státy v době energetické krize po invazi Ruska na Ukrajinu.

Jaká je aktuální situace na trhu s povolenkami?

Cena emisní povolenky (EUA) v roce 2022 atakovala hranici 100 eur za tunu CO₂, v roce 2024 však klesla na zhruba 60–70 eur. Pokles způsobily především obavy o zpomalující ekonomiku, pokles spotřeby energie a vyšší objem povolenek v oběhu. Tento vývoj sice přinesl krátkodobou úlevu podnikům, ale zároveň vyvolal otázky, zda systém ETS skutečně motivuje firmy k investicím do snižování emisí.

[Graf: Vývoj ceny emisní povolenky EUA v letech 2020–2024, v eurech za tunu CO₂]

Kdo v Česku nejvíce protestuje proti ETS?

Kritika přichází hlavně ze strany energetických firem, těžkého průmyslu a některých politických stran, včetně opozice. Argumentují tím, že vysoké ceny povolenek zvyšují náklady na výrobu, snižují konkurenceschopnost a ohrožují zaměstnanost. Opoziční politici opakovaně volají po pozastavení nebo zásadní reformě ETS, přičemž navrhují i vystoupení z tohoto systému – což je však fakticky i právně nereálné.

Například premiér Petr Fiala sice připouští kritické body ETS, ale potvrzuje, že vláda nechce rozvracet evropský klimatický rámec, nýbrž jej „nastavit rozumně a ekonomicky únosně“. Ministr životního prostředí Petr Hladík pak zdůrazňuje, že klíčem je najít rovnováhu mezi ochranou klimatu a udržením konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Co může čekat český průmysl v dalších letech?

Z pohledu firem je zásadní, aby byl ETS předvídatelný a transparentní. Nejistota brzdí investice, které jsou pro transformaci nezbytné. I proto se Česko zapojuje do debat o dlouhodobém nastavení systému – včetně přípravy nové fáze ETS po roce 2030. Pokud se podaří najít stabilní rámec s rozumnou cenou emisí a dostatečnými kompenzacemi, může být ETS nástrojem, který nejen snižuje emise, ale i podporuje modernizaci průmyslu.