ČNB dál snižuje sazby: Co znamená pokles na 3,5 % pro firmy a ekonomiku?

Česká národní banka opět snižuje základní úrokové sazby – tentokrát na úroveň 3,5 %, což je nejnižší hodnota od prosince 2021. Tento krok přichází v reakci na ochlazující se ekonomiku, klesající inflaci a zpomalující růst mezd. Pro firmy i domácnosti jde o důležitý signál – peníze mohou být levnější, ale nejistota zůstává.

Na květnovém zasedání rozhodla bankovní rada ČNB o snížení základní repo sazby o čtvrt procentního bodu. Jde o čtvrté snižování v řadě a potvrzuje trend opatrného uvolňování měnové politiky. Podle centrální banky se ekonomická situace v zemi vyvíjí tak, že není nutné držet sazby výše – naopak, prostor pro jejich další pokles se mírně otevírá.

Hlavní důvody pro snižování sazeb
Mezi hlavní faktory, které vedou ČNB ke snižování sazeb, patří pokles inflace a zhoršení situace na trhu práce. Spotřebitelská inflace v květnu činila 2,9 %, tedy jen těsně nad cílovanou úrovní. Výrazněji ale klesá tzv. jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin.

Současně se zvyšuje míra nezaměstnanosti – v červnu dosáhla 4,4 %, což je nejvíce za posledních osm let. Pomalejší růst mezd a nižší tlak na růst cen tedy vytvářejí podmínky pro další zmírnění měnové politiky.

Jak reaguje podnikový sektor?
Snížení úrokových sazeb je dobrou zprávou především pro firmy, které plánují investice. Levnější úvěry mohou pomoci rozhýbat projekty, které byly kvůli vysokým nákladům na financování odloženy. Zároveň se mírně snižují náklady na obsluhu stávajících úvěrů, což může pomoci podnikům s napjatým cashflow.

Uvolnění měnové politiky se ale zatím projevuje pomalu. Banky zůstávají opatrné a při poskytování firemních úvěrů pečlivě posuzují rizikovost. Mnoho podniků navíc čelí nejistotě ohledně budoucího vývoje zahraniční poptávky a růstu cen vstupů.

Výhled do dalších měsíců
I přes aktuální snížení sazeb zůstává ČNB opatrná. Bankovní rada opakovaně zdůrazňuje, že případné další snižování bude záviset na vývoji inflace, kurzu koruny a také na globální ekonomické situaci.

Podle některých ekonomů by mohla centrální banka v druhé polovině roku 2025 přistoupit k ještě jednomu snížení, pokud se potvrdí zpomalení inflace a mírný růst průmyslu. Index nákupních manažerů (PMI) se v červnu vyšplhal nad 50 bodů, což značí lehkou expanzi výrobního sektoru. To je pozitivní signál, ale rozhodně ne znamení silného oživení.

Co to znamená pro firmy a podnikatele?

• Úvěry mohou být levnější, ale banky zůstávají obezřetné.
• Prostor pro investice se otevírá, hlavně u stabilních firem s plánem růstu.
• Kurz koruny může kolísat – oslabení by mohlo pomoci exportérům, ale zároveň prodražit dovoz.
• Finanční řízení firem musí dál počítat s nejistotou – i přes pokles sazeb není návrat k předkrizovým podmínkám na obzoru.

Závěr? Pozitivní signál, ale s varováním.
Snížení základní sazby ČNB na 3,5 % přináší naději na dostupnější financování, avšak skutečné oživení bude záviset na dalších faktorech – především na důvěře podnikatelů a spotřebitelů, vývoji inflace a globálním ekonomickém klimatu. ČNB dává trhu impuls, ale rozhodující bude, jak jej firmy a domácnosti využijí.