ECB si dala pauzu ve snižování základní úrokové sazby

ECB si dala pauzu ve snižování základní úrokové sazby Evropská centrální banka na svém červencovém zasedání rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 2 % a depozitní sazbu na 2,15 %. Jedná se o první přestávku ve snižování sazeb po roce pravidelného uvolňování měnové politiky.

ECB tak přerušila sérii osmi po sobě jdoucích čtvrtprocentních snížení úroků, které začaly v červnu 2024. Důvodem je zvýšená nejistota na mezinárodní scéně, především kvůli obchodnímu napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Centrální banka nyní volí vyčkávací strategii a přechází na režim rozhodování „zasedání po zasedání“, což znamená, že budoucí kroky budou záviset na aktuálních datech a vývoji ekonomiky.

Inflační cíl dosažen, ale rizika zůstávají

Inflace v eurozóně se nyní pohybuje na cílové hodnotě 2 % a zdá se být stabilizovaná. Tento vývoj byl klíčový pro dosavadní snižování sazeb, které mělo za cíl podpořit ekonomickou aktivitu. V posledních měsících došlo k mírnému oživení spotřeby i investic, ačkoli některé sektory, zejména průmysl a export, stále čelí tlaku silného eura.

Přes pozitivní vývoj zůstává ekonomické prostředí plné rizik. Hrozby přicházejí zejména z oblasti mezinárodního obchodu, kde hrozí zavedení nových cel, a dále z geopolitického napětí. ECB si proto nechává otevřené dveře k dalšímu zásahu, ať už směrem dolů, nebo výjimečně i opačným směrem, pokud by inflace opět začala růst.

Dopady na investory a trhy

Pro investory znamená zachování sazeb několik důležitých signálů:

• Stabilita prostředí: Pauza ve snižování sazeb dává trhům signál, že ECB považuje aktuální podmínky za vyrovnané. To může přispět k větší důvěře investorů a snížení volatility.
• Atraktivita úvěrů: Úrokové sazby zůstávají nízké, což podporuje dostupnost financování pro firmy i domácnosti. Refinancování hypoték i podnikových úvěrů zůstává výhodné.
• Dopad na euro: Stabilita sazeb v kombinaci s nejistotou v USA přispívá k posilování eura, což může pomoci udržet dovozní ceny pod kontrolou, ale zároveň znevýhodnit exportéry.
• Výnosy z dluhopisů: Trhy zareagovaly mírným růstem výnosů státních dluhopisů. To odráží očekávání, že období uvolněné měnové politiky se možná chýlí ke konci.
• Akcie a riziková aktiva: Pokračující nízké sazby podporují zájem o akcie, zejména v sektorech s vysokou citlivostí na financování – realitní, technologický a spotřebitelský sektor.

Co bude dál?

ECB zdůraznila, že nehodlá předem signalizovat budoucí vývoj sazeb. Namísto toho bude rozhodovat podle dat, jako jsou:

• inflace,
• míra nezaměstnanosti,
• růst HDP,
• vývoj mezd,
• obchodní bilance.

V případě, že inflace setrvá na 2 % nebo mírně klesne, je pravděpodobné, že sazby zůstanou stabilní i v následujících měsících. Naopak v případě negativních šoků – například silného zpomalení ekonomiky nebo výrazného zhoršení obchodních podmínek – by mohla přijít další redukce.

Pro domácnosti i firmy to znamená:

• pokračující výhodné podmínky pro půjčky,
• dobré příležitosti pro investice do nemovitostí či podnikání,
• stabilní prostředí pro plánování finančních rozhodnutí.

Závěrem

ECB přibrzdila tempo uvolňování měnové politiky. Dosažení inflačního cíle jí umožňuje vyčkávat a sledovat vývoj. Pro investory i spotřebitele to znamená stabilní prostředí, ale i nutnost dávat pozor na vývoj v USA, Číně a obchodní politice. Pauza však neznamená konec změn – v případě potřeby je ECB připravena opět jednat.