Jana Mlazochová 
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Ruský plynárenský gigant Gazprom v posledních letech výrazně mění orientaci svého exportu. Zatímco před rokem 2022 směřovala většina jeho dodávek do Evropy, dnes se Moskva snaží o diverzifikaci a stále více se zaměřuje na Čínu. Klíčovou roli v tomto procesu hraje plynovod Síla Sibiře, jehož kapacita má v příštích letech narůstat.
Plynovod Síla Sibiře byl spuštěn v roce 2019 a spojuje sibiřská ložiska se severovýchodní Čínou. Jeho roční kapacita dosahuje 38 miliard kubických metrů plynu a podle plánů má být v dalších letech navýšena. Gazprom a čínská společnost CNPC již uzavřely dlouhodobý kontrakt na dodávky, který má zajistit stabilní tok plynu po dobu několika dekád.
Přesměrování exportu po ukončení vztahů s Evropou
Po invazi na Ukrajinu a následném uvalení sankcí se evropské země snažily omezit závislost na ruském plynu. Dodávky do EU se tak dramaticky propadly, což Gazprom donutilo hledat nové trhy. Čína se stala logickou volbou – jde o zemi s obrovskou spotřebou energií a rostoucí poptávkou po plynu, který nahrazuje uhlí a má nižší emise.
Výstavba a rozšíření plynovodů směrem k Asii se tak staly strategickou prioritou Kremlu. Kromě Síly Sibiře se diskutuje i o projektu Síla Sibiře 2, který by měl spojit západní Sibiř s Čínou přes Mongolsko. Pokud bude realizován, jeho kapacita by mohla dosahovat až 50 miliard kubických metrů ročně.
Ekonomické a politické dopady
Pro Gazprom jde o existenční otázku. Zatímco dříve mu Evropa zajišťovala většinu příjmů, nyní se musí spoléhat na čínský trh. To však znamená i ztrátu vyjednávací síly – Čína si díky své dominantní pozici může diktovat výhodnější ceny. Rusko tak sice našlo nového odběratele, ale za méně výhodných podmínek, než jaké mělo v Evropě.
Politicky je spolupráce s Čínou pro Moskvu výhodná. Posiluje její vztahy s Pekingem a umožňuje prezentovat se jako země, která i přes sankce dokáže najít alternativní odbytiště. Na druhou stranu je tato strategie riskantní, protože činí ruskou ekonomiku závislou na jedné zemi.
Dopady na Evropu a globální trh
Evropa se mezitím rychle přeorientovala na jiné zdroje – zejména LNG (zkapalněný zemní plyn) z USA, Kataru nebo Afriky. To sice vedlo ke zvýšení cen v letech 2022–2023, ale zároveň posílilo energetickou bezpečnost EU. Gazprom tak přišel o svůj klíčový trh, který se mu už pravděpodobně nepodaří zcela obnovit.
Na globálním trhu se očekává, že rostoucí dodávky do Číny postupně sníží prostor pro ruský plyn jinde a posílí konkurenci mezi dodavateli LNG. To může mít dlouhodobě vliv na ceny energií a na investiční rozhodování v energetice.
Závěrečný pohled
Gazprom se díky plynovodu Síla Sibiře snaží nahradit ztracený evropský trh spoluprací s Čínou. Krátkodobě mu to zajišťuje příjmy a udržení produkce, dlouhodobě jej to ale činí závislým na jednom odběrateli. Pro investory a analytiky je proto klíčovou otázkou, zda se podaří projekt Síla Sibiře 2 a jakým způsobem bude Rusko schopné udržet stabilní exportní příjmy v nových geopolitických podmínkách.
