Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v srpnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta, stejně jako v červenci. V České republice inflace dosáhla také 2,4 procenta, což je osmá nejnižší hodnota v rámci EU. Údaj vychází z harmonizovaných statistik Eurostatu, které umožňují přesné mezinárodní srovnání.
Podle dat Eurostatu nejnižší inflaci v srpnu zaznamenal Kypr, kde ceny meziročně nevzrostly vůbec. Na opačném konci žebříčku stojí Rumunsko s růstem spotřebitelských cen o 8,5 procenta. Průměrná inflace v celé eurozóně se drží na dvou procentech, což odpovídá inflačnímu cíli Evropské centrální banky.
Česká inflace v kontextu EU
Česko se dlouhodobě potýkalo s vysokým růstem cen, především během let 2022 a 2023, kdy inflace patřila k nejvyšším v Evropě. Současný výsledek ukazuje, že tempo růstu cen se podařilo výrazně zpomalit. Ve srovnání s dobou, kdy inflace přesahovala deset procent, jde o zásadní změnu, která přináší úlevu domácnostem i podnikům.

Důvody zpomalení růstu cen
K nižší inflaci přispěl pokles cen energií a potravin v kombinaci s restriktivní měnovou politikou České národní banky. Vyšší úrokové sazby pomohly omezit spotřebitelskou poptávku a stabilizovat kurz koruny. Postupně se tak daří dostat inflaci blíže k inflačnímu cíli ČNB, který činí dvě procenta.
Význam pro občany a ekonomiku
Pro české domácnosti nižší inflace znamená pomalejší zdražování zboží a služeb, což se pozitivně odráží na jejich rozpočtech. Přesto zůstává situace citlivá, protože mnohé ceny se již zvýšily na úroveň, která se nebude vracet zpět. Úlevu přináší zejména fakt, že mzdy nyní rostou rychleji než inflace, a reálné příjmy tak po delší době opět rostou.
Mezinárodní perspektiva
Pokud si Česko udrží současný trend, může patřit k zemím s nejrychlejším návratem k cenové stabilitě. To posiluje důvěru investorů a zlepšuje podmínky pro hospodářský růst. Naopak státy s vysokou inflací, jako je Rumunsko či Maďarsko, budou muset nadále čelit vyšším úrokovým sazbám a tlakům na domácí ekonomiku.
