
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Evropská unie čelí opětovnému zrychlení inflace, především kvůli dražší energii a potravinám. Česká republika se však vymyká – domácí inflace v červenci překvapivě zpomalila, a to navzdory rostoucím cenám v okolních zemích. Tento vývoj přináší otázky, zda jde o krátkodobý jev, nebo začátek stabilnějšího trendu.
Podle Eurostatu se inflace v celé Evropské unii zvýšila na 3,2 % oproti 2,9 % v červnu. V eurozóně dosáhla 2,8 %. Hlavními tahouny růstu byly energie, pohonné hmoty a potraviny, jejichž ceny rostou v důsledku geopolitických napětí a špatné úrody.
V České republice se inflace naopak snížila na 2,1 %, což je pod průměrem EU i eurozóny. Tento výsledek překvapil analytiky, kteří očekávali stagnaci či mírný nárůst.
Proč inflace v Česku klesla?
Za poklesem stojí zejména:
- Levnější potraviny – díky silné sklizni a stabilizaci cen zemědělských komodit.
- Snížení cen energií – díky pokračujícímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny a plynu.
- Slabší poptávka domácností – lidé méně utrácejí, což tlačí obchodníky k cenovým slevám.
Naopak zdražují služby, pohonné hmoty a nájemné, což brání ještě rychlejšímu poklesu inflace.

Srovnání v rámci EU
- Nejvyšší inflaci v červenci zaznamenaly pobaltské státy, kde ceny rostly o více než 5 %.
- Naopak nejnižší inflaci měla Belgie s 1,8 %.
- Česká republika se s 2,1 % dostala mezi země s podprůměrnou inflací.
Dopad na domácnosti
Pokles inflace v ČR znamená menší tlak na rodinné rozpočty. Levnější potraviny a energie přinášejí úlevu zejména nízkopříjmovým domácnostem. Přesto zůstávají citelné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi – například bydlení a služby dál zdražují.
Výhled do dalších měsíců
Analytici upozorňují, že tempo zpomalení inflace může být jen dočasné. Pokud se zhorší situace na energetických trzích nebo dojde k horší sklizni, mohou ceny opět začít růst. Naopak stabilní koruna a pokračující úsporné chování domácností by mohly držet inflaci na uzdě.
Shrnutí
Česká republika v červenci překvapila příznivým zpomalením inflace na 2,1 %, zatímco zbytek EU čelil jejímu zrychlení. Tento rozdíl ukazuje, jak odlišně se jednotlivé ekonomiky vyrovnávají s globálními tlaky. Domácnosti mohou z vývoje těžit, ale budoucnost zůstává nejistá.