
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Inflace je pojem, o kterém slyšíme neustále – ve zprávách, v obchodě i na výpisu z účtu. Přesto mnoho lidí přesně neví, co inflace znamená, jak se měří a hlavně: jak ovlivňuje každodenní život, úspory i investice. V tomto článku vám inflaci vysvětlíme jednoduše, srozumitelně a prakticky.
Inflace označuje růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v čase. Jinými slovy: za stejné peníze si dnes koupíte méně než včera. Mírná inflace je v tržní ekonomice běžná a přirozená, ale její vyšší nebo nečekané tempo může znamenat velký problém pro rozpočet domácností i firem.
Proč inflace vzniká
Mezi nejčastější příčiny inflace patří:
- Růst nákladů (např. energií, mezd, surovin) – tzv. nákladová inflace
- Růst poptávky – když je více peněz v oběhu, než kolik je zboží a služeb (např. po pandemii, kvůli uvolněné monetární politice)
- Tisk peněz – čím více peněz stát nebo centrální banka „vytváří“, tím víc ztrácí kupní sílu
- Vnější šoky – například válka, pandemie, globální problémy s dodávkami
Inflaci v Česku měří Český statistický úřad pomocí tzv. spotřebitelského koše, který zahrnuje stovky položek – od chleba přes nájem po elektřinu nebo auta.
Co znamená inflace v praxi
Představte si, že máte na účtu 100 000 Kč a inflace je 10 % ročně. Pokud peníze nijak nezhodnotíte, za rok budou mít hodnotu jen 90 000 Kč. Fyzicky sice peníze nezmizí, ale koupíte za ně méně zboží a služeb.

Druhy inflace podle tempa
- Mírná inflace – 1 až 3 % ročně, běžná a žádoucí
- Zvýšená inflace – 4 až 9 %, často důsledek ekonomických nerovnováh
- Dvouciferná inflace – 10 % a více, výrazně ohrožuje úspory
- Hyperinflace – desítky nebo stovky procent měsíčně (např. Venezuela, Zimbabwe)
Dopady inflace na každodenní život
- Snižuje kupní sílu peněz
- Zdražuje úvěry (vyšší úrokové sazby)
- Zvyšuje tlak na růst mezd (ale často se mzdy nestíhají přizpůsobit)
- Nutí domácnosti více plánovat a omezovat výdaje
- Ohrožuje dlouhodobé úspory, pokud nejsou investovány
Jak se proti inflaci bránit
- Nenechávejte peníze ležet na běžném účtu – ztrácí hodnotu každý den
- Spořicí účty a termínované vklady – alespoň částečná ochrana (v roce 2025 úroky kolem 4–5 %)
- Investujte – do akcií, nemovitostí, fondů, komodit (zlato), kde může být zhodnocení vyšší než inflace
- Diverzifikujte úspory – více měn, více nástrojů
- Plánujte velké nákupy – při očekávání dalšího zdražení je někdy lepší investovat dříve
Inflace a mzdy
Běžný zaměstnanec pozná inflaci podle toho, že reálná mzda (tedy co si skutečně za výplatu koupí) klesá. Pokud mzda roste pomaleji než inflace, životní úroveň padá. V roce 2022 například v Česku reálné mzdy klesly o více než 8 % – lidé měli vyšší výplaty, ale koupili za ně méně.
Inflace a důchody
Vysoká inflace je nebezpečná i pro důchodce – většina příjmů je fixní a valorizace důchodů často nestačí reálně kompenzovat zdražování. Právě senioři jsou nejzranitelnější skupinou.
Kdo inflaci „vítá“ a kdo trpí
- Stát – má vyšší příjmy z DPH a může „znehodnotit“ státní dluh
- Dlužníci – jejich dluhy jsou v reálném vyjádření menší
- Věřitelé a střadatelé – naopak tratí, pokud nemají úspory chráněné
Závěrem: inflaci nelze porazit, ale dá se zvládnout
Inflace je přirozenou součástí ekonomiky. Nejde ji zcela eliminovat, ale můžeme se naučit s ní žít a chránit svůj majetek. Klíčové je rozumět základním principům, sledovat vývoj a aktivně spravovat své finance.