
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Český stát už dávno vydražil stovky bitcoinů zabavených v rámci trestních řízení, přesto kupci na svá digitální aktiva stále čekají. Mnozí z nich zaplatili, ale bitcoiny nedostali. Důvod? Nejasnosti, nepružnost a byrokracie. Hodnota „zadrženého“ kryptomajetku přitom mezitím prudce kolísá.
Když stát prodával zabavené bitcoiny, měl to být důkaz toho, že dokáže moderně naložit s novými formami majetku. V praxi se ale ukazuje, že realita zaostává. Investoři, kteří v aukcích kryptoměny nakoupili, se k nim často vůbec nedostali. Stát sice peníze převzal, ale bitcoiny zůstávají „někde na cestě“. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že postupuje podle zákona, ale samotní kupci už ztrácejí trpělivost.
„Bitcoiny jsem vydražil už před měsíci, zaplatil jsem, ale dodnes jsem nedostal ani potvrzení, kde je problém,“ říká jeden z kupců, který si přál zůstat v anonymitě. Podobných případů je více a jejich společným jmenovatelem je nedostatek transparentnosti a pružnosti ze strany státu.
Kde to vázne?
Celý proces je rozdělen mezi několik institucí – Finanční správu, Ministerstvo spravedlnosti, soudy a někdy i orgány činné v trestním řízení. Koordinace mezi nimi je často pomalá a neprůhledná. Navíc, zatímco u klasického majetku je převod poměrně jednoduchý, u kryptoměn chybí přesný právní rámec, jak má stát postupovat.
Například není jasné, kdo má fyzicky provést převod kryptoměny, kdo ho schvaluje a jak se ověřuje, že kupce obdržel správné množství včas. V některých případech stát dokonce nemá přímý přístup ke kryptopeněženkám, které byly zajištěny policií, nebo se čeká na finální rozhodnutí soudu.

Bitcoiny mezitím kolísají
Dalším problémem je volatilita samotného aktiva. Hodnota bitcoinu se za poslední rok několikrát výrazně změnila. Někteří kupci tak za své peníze mohli dostat digitální měnu v jiné hodnotě, než jaká byla v době úhrady. To vyvolává otázky, kdo nese odpovědnost za případné kurzové rozdíly – stát, nebo investor?
Ministerstvo na tyto otázky zatím neposkytlo konkrétní odpovědi. Tvrdí, že celý proces je v souladu se zákonem o majetku státu a zákonem o výkonu rozhodnutí.
Zahraničí je dál
V jiných zemích, jako je Německo či USA, už existují detailní procedury pro nakládání s kryptoměnami zajištěnými policií. Dražby se konají pravidelně, převody probíhají automatizovaně a dozorované specializovanými agenturami. Výnosy jsou pak rychle dostupné státní kase a kupci dostávají aktiva během několika dní.
V Česku se ale kryptoměny stále zpracovávají jako „neobvyklý majetek“, bez jasných pravidel a s obrovským prostorem pro zpoždění a chybovost.
Co by pomohlo?
Podle odborníků by řešením bylo zavedení jednotného rámce pro nakládání s digitálními aktivy státem. Ten by měl jasně určit postupy pro zajištění, správu, dražbu i převod kryptoměn. Dále by bylo vhodné vytvořit centrální digitální platformu, kde by bylo možné sledovat stav každé transakce a stav převodu.
Z pohledu důvěryhodnosti státu i zájmu o budoucí aukce je důležité, aby kupci měli jistotu, že stát s jejich penězi i digitálním majetkem nakládá transparentně a efektivně.