Nezaměstnanost v Česku stoupla: Příčiny, regionální rozdíly a dopady na ekonomiku

Míra nezaměstnanosti v České republice v červenci vzrostla na 4,4 %, což je nárůst oproti červnovým 4,2 %. Celkový počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se zvýšil na více než 329 tisíc osob. I když se jedná o relativně nízkou hodnotu ve srovnání s průměrem Evropské unie, jde o signál, že se trh práce mírně ochlazuje.

Nárůst nezaměstnanosti je částečně sezónního charakteru. Letní měsíce jsou obvykle spojené s poklesem náborových aktivit firem, protože část podniků přechází do prázdninového režimu a omezují přijímání nových zaměstnanců. Dalším faktorem je příliv čerstvých absolventů škol na trh práce, kteří ještě nemají pracovní zkušenosti a hledají první zaměstnání.

Podíl nezaměstnaných mužů a žen se příliš neliší, ale v některých sektorech jsou výkyvy znatelnější. Například v oblasti stavebnictví a sezónních služeb je po skončení jarních zakázek patrný pokles poptávky po pracovní síle. Naopak zdravotnictví, IT a logistika si udržují stabilní či rostoucí poptávku po zaměstnancích.

Regionální rozdíly zůstávají výrazné. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v Ústeckém kraji (6,7 %) a v Moravskoslezském kraji (6,2 %). Na opačném konci žebříčku je Praha s mírou nezaměstnanosti 3,4 %, což je dáno vyšší koncentrací pracovních míst, větší diverzifikací ekonomiky a lepší dopravní dostupností.

Počet volných pracovních míst klesl pod 96 tisíc, což je nejnižší hodnota za poslední rok. Tento vývoj může naznačovat, že firmy jsou opatrnější v plánování nových pozic, a to jak kvůli zpomalení růstu ekonomiky, tak kvůli nejistotám spojeným s vývojem v zahraničí.

Struktura nezaměstnaných ukazuje, že významnou část tvoří lidé s nízkou kvalifikací, u nichž je návrat na trh práce složitější. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se mírně zvýšil, což je varovný signál pro budoucí období. Tito lidé často potřebují rekvalifikace, aby našli uplatnění v odvětvích, kde je poptávka po pracovní síle.

Dopady na ekonomiku jsou vícestranné. Mírný růst nezaměstnanosti může vést ke snížení tlaku na růst mezd, což může pomoci firmám udržet náklady pod kontrolou. Na druhou stranu pokles zaměstnanosti znamená nižší spotřebitelskou poptávku, což může zpomalit růst HDP. Stát navíc musí vynakládat více prostředků na podpory v nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.

Odborníci upozorňují, že současná míra nezaměstnanosti je stále nízká v historickém kontextu. Česko si drží jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU, a to i přes mírné zpomalení ekonomického růstu. Pro srovnání – průměrná míra nezaměstnanosti v EU se pohybuje okolo 6 %.

Pro zmírnění dopadů je klíčové investovat do rekvalifikačních programů a podporovat mobilitu pracovní síly mezi regiony. Digitální dovednosti, technické profese a kvalifikace v průmyslu 4.0 jsou oblasti, kde je největší poptávka a kde se dá očekávat dlouhodobá perspektiva zaměstnání.

Výhled na podzim je podle analytiků smíšený. Některé sektory, jako je průmysl a exportně orientované firmy, mohou čelit dalším výzvám kvůli zpomalení poptávky v zahraničí. Naopak služby spojené s cestovním ruchem a e-commerce by mohly těžit z vyšší poptávky. Klíčovým faktorem bude vývoj inflace, úrokových sazeb a celkové spotřebitelské důvěry.

Pokud by se míra nezaměstnanosti udržela mezi 4–4,5 % a zároveň by rostla nabídka volných míst, bylo by možné hovořit o stabilním trhu práce. V opačném případě by mohlo dojít k výraznějšímu ochlazení, které by se projevilo i na hospodářském růstu.