OECD: Nejvyšší průměrné mzdy mají Švýcaři, Češi jsou na chvostu Evropy

Podle nejnovější databáze OECD za rok 2024 překročila průměrná roční hrubá mzda v devatenácti členských státech hranici jednoho milionu korun. Nejvyšší mzdy pobírají zaměstnanci ve Švýcarsku, na Islandu a v Lucembursku. Česká republika se drží ve spodní třetině žebříčku, s průměrnou roční hrubou mzdou 549 741 Kč.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružuje vyspělé státy, ale mezi jednotlivými zeměmi přetrvávají velké rozdíly v příjmech. Zatímco Švýcarsko vykazuje průměrnou mzdu 2,65 milionu korun ročně, v Kolumbii činí tento ukazatel jen necelých 160 tisíc korun.

Průměrná mzda je navíc pro většinu zaměstnanců nedosažitelná. Vyšší příjmy malé skupiny lidí ji totiž statisticky navyšují, a tak na průměrnou nebo vyšší mzdu dosáhne méně než třetina zaměstnanců.

Deset zemí s nejvyššími mzdami

Podle publikace OECD – Taxing Wages 2025 tvoří první desítku států s nejvyšší průměrnou roční hrubou mzdou:

1. Švýcarsko – 2 646 886 Kč
2. Island – 2 007 166 Kč
3. Lucembursko – 1 850 245 Kč
4. Dánsko – 1 697 652 Kč
5. Nizozemí – 1 638 215 Kč
6. Norsko – 1 615 372 Kč
7. Irsko – 1 597 772 Kč
8. Německo – 1 576 105 Kč
9. USA – 1 555 623 Kč
10. Rakousko – 1 536 533 Kč

Jak si stojí Česko

Česká průměrná roční hrubá mzda 549 741 Kč je výrazně pod průměrem OECD. Nižší hodnoty vykázalo jen osm členských zemí: Maďarsko, Lotyšsko, Slovensko, Kostarika, Chile, Turecko, Mexiko a Kolumbie.

V přepočtu na měsíční hrubý příjem to pro Česko znamená přibližně 45 811 Kč. Po odečtení daně z příjmu a povinného pojistného je čistý příjem ještě nižší a závisí na individuálních daňových slevách.

Hrubá vs. čistá mzda

Hrubá mzda je částka před zdaněním a odvody. Z ní se strhává daň z příjmu a pojistné. V Evropě jsou přímé daně a odvody zaměstnanců vyšší než v mimoevropských zemích OECD, ale zároveň poskytují vyšší sociální jistoty – dostupnější zdravotní péči, vyšší nemocenské dávky a důchody.

Náklady zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé v Česku odvádějí za zaměstnance 9 % na zdravotní pojištění a 24,8 % na sociální pojištění. Reálné mzdové náklady tak dosahují 1,338násobku sjednané hrubé mzdy. V evropských zemích OECD jsou tyto odvody obecně vyšší než v mimoevropských státech.

Velké rozdíly v rámci OECD

Data OECD ukazují, že ekonomické rozdíly přetrvávají i mezi vyspělými státy. Zatímco ve Švýcarsku je průměrná mzda zhruba sedmnáctkrát vyšší než v Kolumbii, v rámci Evropské unie jsou rozdíly menší, i když stále znatelné.

Rozdílná výše mezd odráží nejen ekonomickou sílu jednotlivých zemí, ale i daňové systémy, životní náklady a míru sociální ochrany.