Jana Mlazochová 
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) v České republice dosáhl v prvním pololetí letošního roku historického maxima. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se jejich počet zvýšil o 19 tisíc na celkem 1,174 milionu, čímž byl překonán dosavadní rekord.
Tento růst potvrzuje trend, kdy se stále více lidí rozhoduje pro podnikání na vlastní pěst. Důvody mohou být různé – od snahy o větší flexibilitu, přes možnost vyššího výdělku, až po nutnost hledat alternativu k zaměstnaneckému poměru. Loni přibylo OSVČ za celý rok 28 tisíc, což znamená, že letošní tempo růstu je velmi rychlé a může loňský přírůstek překonat už v druhé polovině roku.
Největší koncentrace podnikatelů je tradičně v hlavním městě. Praha eviduje 221 tisíc OSVČ, což odráží jak ekonomickou aktivitu metropole, tak koncentraci oborů, kde samostatná činnost převažuje – například v IT, právních službách nebo kreativních profesích. Druhý nejvyšší počet je ve Středočeském kraji (167 tisíc) a třetí v Jihomoravském kraji (132 tisíc).
Podrobnější struktura ukazuje, že ze všech OSVČ má 689 tisíc lidí podnikání jako hlavní činnost, zatímco 485 tisíc jej vykonává jako vedlejší výdělek. Tento poměr je důležitý z hlediska daňových a odvodových povinností – hlavní činnost obvykle znamená vyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění, zatímco vedlejší činnost mívá výhodnější sazby a odpočty.
Skryté problémy: švarcsystém
Odborníci však upozorňují, že ne všechny osoby vedené jako OSVČ jsou skutečnými podnikateli. Desítky až nízké stovky tisíc lidí pracují v tzv. švarcsystému – tedy formálně jako OSVČ, ale ve skutečnosti pro jednoho zaměstnavatele v režimu, který se blíží běžnému pracovněprávnímu vztahu. Tento model může být pro firmy finančně výhodnější, protože se vyhnou odvodům spojeným se zaměstnanci, ale pro pracovníky představuje riziko menší právní ochrany a nižší sociální jistoty.
Ekonomické a sociální souvislosti
Růst počtu OSVČ má dopady i na státní rozpočet. Samostatně výdělečné osoby přispívají na sociální a zdravotní pojištění odlišným způsobem než zaměstnanci, a celkový objem jejich odvodů bývá často nižší. Na druhé straně přinášejí státu příjmy z daně z příjmů fyzických osob a zároveň podporují podnikatelské prostředí a zaměstnanost.
V posledních letech roste počet lidí, kteří kombinují podnikání se zaměstnáním. Tento model umožňuje snížit finanční rizika – jistota pravidelného příjmu ze zaměstnání doplňuje možnost vyššího výdělku z podnikání. Pandemie covidu-19 navíc ukázala, že flexibilní pracovní modely jsou pro mnohé profese výhodou i nutností.
Výhled do budoucna
Pokud současné tempo růstu vydrží, mohl by počet OSVČ v Česku v následujících letech ještě dále stoupat. Změny v legislativě, například ve výši minimálních odvodů, však mohou ovlivnit ochotu lidí podnikat. Debaty o regulaci švarcsystému a větší ochraně „falešných OSVČ“ se pravděpodobně budou dále vyostřovat.
Podnikání na vlastní pěst tak v Česku zažívá nebývalý rozmach. Přestože tento trend přináší mnoho pozitiv – od inovací po rozvoj nových služeb – je zároveň výzvou pro stát i samotné podnikatele, aby našli rovnováhu mezi flexibilitou a sociální jistotou.
