Jana Mlazochová 
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Americký prezident Donald Trump v dopise adresovaném Ursule von der Leyen oznámil, že od 1. srpna zavedou Spojené státy 30 % clo na dovoz evropského zboží – opatření, která mění pravidla mezinárodního obchodu a vyvolávají závažné reakce po obou stranách Atlantiku.
Spojené státy v dubnu zavedly tzv. reciproční clo na evropské výrobky ve výši 20 %, později sice sazbu snížily na 10 % během jednací pauzy, nyní však Trump razantně zvyšuje sázky. Pokud se do prvního srpna nedojde k obchodní dohodě, čeká EU monopolní cla – a k tomu se připojí i Mexiko, jež čelí stejným opatřením vůči USA.
Evropská komise žádá EU země, aby v nadcházejících dnech urychlily jednání, která by mohla vést k dohodě do 31. července a odvrátit tak dopady nové celní vlny. Naopak čeští politici – v čele s premiérem Petrem Fialou – varují před negativními dopady na obchodní vztahy a upozorňují na nutnost jednotného a silného postoje EU.
Obavy pocházejí také z nejistoty – americká administrativa již několikrát odložila platnost cel a očekává se, že se tak může opakovat i nyní. Podle expertů není jisté, zda 30 % clo začne skutečně platit od 1. srpna, nebo půjde opět o taktické vyjednávání.
Z ekonomického hlediska ovlivní cla zásadně evropské producenty – od francouzských sýrů až po německé strojírenské výrobky. Slovenský institut IMK odhaduje možné zpomalení růstu německé ekonomiky o čtvrt procentního bodu v letošním i příštím roce. Česká ekonomika pocítí spíš nepřímé důsledky – oslabení evropských dodavatelských řetězců se promítne do slabší exportní výkonnosti domácích firem.
Americké firmy se mezičasem připravují na změnu – například výrobci mědi, automobilových dílů či elektroniky budou čelit dramatickému zvýšení nákladů. USA také rozesílají podobná varování dalším partnerům včetně Japonska, Jižní Koreje či Kanady, přičemž v jednom případě clo dosahuje až 50 %.
Diplomatická situace se tak ostře vyhrocuje. EU se připravuje na odvetná opatření, avšak snaží se zachovat strategickou trpělivost – nejprve se pokusit o dohodu, teprve poté uplatnit případné protiopatření.
Trumpova obchodní politika, charakterizovaná „90 dohod za 90 dní“, je stále chaotičtější. Zatím sice podepsal smlouvy s Vietnamem a Británií, ale jednání s EU se brzdí – což je hlavní důvod navýšení cla.
Dopady pro ČR a firmy v Česku
- Čeští exportéři elektroniky, strojů a automobilových dílů pocítí vyšší náklady díky oslabení eurozóny, i když přímý vývoz do USA tvoří jen 2,5 % HDP.
- Lokální výrobci, například PBS z Velké Bíteše, musejí zvažovat investice přímo v USA, aby ochránili trhy před clem.
- Negativní vliv se promítne i do koruny a úrokových sazeb – oslabení eura vůči dolaru by mohlo zdražit financování, a volatilita na trhu zvýší náklady pro firmy i domácnosti.
Možnosti řešení a co sledovat dál
- Evropské jednání do 31. července – případná dohoda může odvrátit eskalaci.
- Evropská reakce – opatření EU se přizpůsobí podle vývoje, inkluzivně prostřednictvím selektivních opatření.
- Zásadní dopad na německou ekonomiku – pokud bude zpomalení růstu větší než odhadovaných čtvrt procenta, může dojít k širšímu ekonomickému ochlazení v regionu.
Trumpovo kročení je dalším impulzem ochranných tendencí ve světovém obchodu, který vstupuje do neklidného období ekonomické konfrontace. Česko ani Evropa nemohou zůstat mimo – otázka nyní zní: vyjednat kompromis nebo čelit neočekávané faktuře.
