Jana Mlazochová 
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Český cestovní ruch zažívá po několika letech složitého období výrazné oživení. V jarních měsících letošního roku dorazilo do České republiky více než tři miliony zahraničních turistů, což představuje meziroční nárůst o téměř deset procent. Tento pozitivní trend naznačuje, že obliba Česka jako turistické destinace roste, a to nejen díky Praze, ale i díky menším městům a regionům.
Výrazný nárůst příjezdů zaznamenala především hlavní města a kulturní centra, která těží z obnoveného leteckého spojení a větší nabídky mezinárodních letů. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň se opět staly atraktivními cíli pro návštěvníky z celé Evropy, Asie i Severní Ameriky. Cizinci se však stále častěji vydávají i do méně známých lokalit – roste zájem o české lázně, historická města zapsaná na seznamu UNESCO a přírodní parky.
Turisté nejčastěji přijížděli z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska, ale prudký růst návštěvnosti byl zaznamenán také u cestujících z USA a Jižní Koreje. Tento vývoj je dán nejen posílením přímých leteckých linek, ale i intenzivní marketingovou kampaní zaměřenou na vzdálené trhy.
Hotely a ubytovací zařízení hlásí vyšší obsazenost, což se pozitivně projevuje na jejich tržbách. Podle provozovatelů se obsazenost v některých regionech vrátila na úroveň před pandemií a v centrech velkých měst dokonce překonala rekordní hodnoty. Zároveň se prodlužuje průměrná délka pobytu – cizinci zůstávají častěji na tři a více nocí, což zvyšuje jejich útraty v místní ekonomice.
Z ekonomického hlediska má tento příliv zahraničních návštěvníků významný multiplikační efekt. Každá utracená koruna turistou generuje další spotřebu v navazujících sektorech – od restaurací přes dopravu až po kulturní služby. Podle odhadů přinesly jarní měsíce české ekonomice několik miliard korun navíc, přičemž největší podíl připadá na gastronomii, ubytování a volnočasové aktivity.
Regionální rozdíly v příjmech z turismu však zůstávají výrazné. Zatímco Praha a Karlovy Vary těží z vysokých útrat zahraničních hostů, některé méně navštěvované kraje stále bojují s nízkou návštěvností a slabší infrastrukturou. Odborníci proto doporučují další investice do propagace méně známých lokalit a zlepšení dopravní dostupnosti.
Kromě pozitivních čísel přináší rostoucí turistický ruch i určité výzvy. Zvyšuje se tlak na životní prostředí, zejména v přetížených centrech měst a v chráněných přírodních oblastech. Místní samosprávy proto hledají způsoby, jak rozložit turistickou zátěž do více lokalit a ročních období, například podporou mimosezonních akcí nebo rozvojem udržitelného cestovního ruchu.
Podnikatelé v cestovním ruchu také upozorňují na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Po pandemii se mnoho zaměstnanců z oboru přesunulo do jiných odvětví a jejich návrat je složitý. Nedostatek pracovníků je patrný zejména v gastronomii, hotelnictví a průvodcovských službách. Řešením může být větší využití sezónních pracovníků ze zahraničí a investice do školení nových zaměstnanců.
Výhled na zbytek roku je optimistický. Rezervační portály hlásí silnou poptávku na letní měsíce a pokračující růst zájmu o městskou turistiku i zážitkové pobyty. Očekává se také návrat větších skupinových zájezdů z Asie, které před pandemií tvořily významnou část návštěvníků hlavně v Praze a Českém Krumlově.
Z pohledu státní ekonomiky je rostoucí turistický ruch příležitostí k posílení příjmů z DPH, poplatků za ubytování a dalších daní. Podmínkou dlouhodobého úspěchu však bude schopnost udržet kvalitu služeb, investovat do infrastruktury a efektivně propagovat Českou republiku v zahraničí.
