Výroba v čínských továrnách stále klesá, firmy čekají na dohodu s USA

Čínská ekonomika se i nadále potýká s problémy, které se nejvýrazněji odrážejí ve výrobním sektoru. Podle aktuálních údajů tamní továrny zaznamenávají už šestý měsíc v řadě pokles produkce. Tento trend signalizuje hlubší strukturální potíže a zároveň ukazuje na vysokou míru závislosti čínského hospodářství na zahraničních trzích a obchodní politice Spojených států.

Čínský průmysl byl v posledních dvou dekádách hlavním motorem globální výroby a exportu. Země se díky nízkým nákladům na práci, rozsáhlé infrastruktuře a vládní podpoře stala největším výrobním centrem světa. Jenže současná situace ukazuje, že model levné výroby a masivního exportu začíná narážet na své limity. Pandemie covidu, následné narušení dodavatelských řetězců a obchodní války se Spojenými státy přinesly nové výzvy, se kterými se Peking musí vypořádat.

Domácí poptávka se nevrací

Jedním z hlavních problémů je slabá domácí poptávka. Přestože čínská vláda v posledních letech zdůrazňuje potřebu větší orientace na domácí spotřebu, spotřebitelé zůstávají zdrženliví. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosahuje rekordních hodnot a mnohé domácnosti jsou opatrné při výdajích. Výsledkem je, že továrny nemají dostatečný odbyt na domácím trhu, a to i přes snižování cen či nabízení slev.

Navíc se ukazuje, že čínští spotřebitelé se chovají podobně jako ti západní – preferují kvalitu a značku před kvantitou. To znamená, že domácí firmy musí více investovat do inovací a marketingu, což je ale nákladné a při současném poklesu výroby i složité financovat.

Nejistota v obchodních vztazích s USA

Dalším faktorem je pokračující nejistota ve vztazích se Spojenými státy. Americká cla, která byla zavedena ještě během vlády Donalda Trumpa, stále zůstávají v platnosti a komplikují čínským exportérům přístup na největší světový trh. Firmy se obávají investovat do rozšíření výroby, protože nevědí, zda se situace brzy změní, nebo zda naopak dojde k dalším restrikcím.

Mnohé čínské společnosti proto hledají alternativní trhy – například v jihovýchodní Asii, Africe nebo Latinské Americe. Přesto žádný z těchto regionů nedokáže plně nahradit americký trh, který zůstává klíčovým zdrojem poptávky.

Reakce čínské centrální banky

Guvernér Čínské lidové banky Pan Kung-šeng upozornil, že Peking má stále dostatek nástrojů k podpoře ekonomiky. Zatím se však rozhodl nepostupovat stejně jako americký Fed, který snižuje úrokové sazby, aby podpořil růst. Čína naopak zůstává opatrná a vyčkává. Vláda doufá, že export se udrží na stabilní úrovni a že akciové trhy, které zatím posilují, poskytnou dostatek kapitálu pro rozvoj firem.

Problémem je ale klesající důvěra investorů i podnikatelů. Ti odkládají nové projekty, protože se obávají další eskalace obchodní války. Mnohé podniky tak jedou jen na částečnou kapacitu a čekají, jak se vyvine situace mezi Pekingem a Washingtonem.

Možné dopady na globální ekonomiku

Pokles výroby v Číně má přímý dopad i na světovou ekonomiku. Menší objemy exportu znamenají menší nabídku na globálních trzích, což může v některých sektorech vést k růstu cen. Zároveň se snižuje poptávka po surovinách, jako je železná ruda, uhlí či ropa, což negativně ovlivňuje země, které jsou na jejich exportu závislé.

Evropské firmy, které jsou na čínských dodávkách často závislé, mohou čelit zpožděním či vyšším cenám. To se může projevit například v automobilovém průmyslu nebo ve výrobě elektroniky. Z tohoto pohledu je situace v Číně jedním z faktorů, který ovlivňuje hospodářský vývoj i v Evropě.

Budoucnost čínského průmyslu

Čína se snaží hledat cestu, jak své hospodářství přesměrovat k větší soběstačnosti a vyšší přidané hodnotě. To znamená více investic do technologií, výzkumu a vývoje. Vláda podporuje například rozvoj elektromobility, obnovitelných zdrojů energie a umělé inteligence. Tyto sektory by měly v budoucnu nahradit tradiční těžký průmysl a výrobu levného spotřebního zboží.

Otázkou zůstává, zda se tento přechod podaří uskutečnit dostatečně rychle. Pokud se výroba bude dál propadat, hrozí zpomalení celého čínského hospodářství, což by mělo dopady na globální trhy.

Vyčkávání na dohodu

Firmy v Číně dnes v podstatě vyčkávají. Vědí, že obchodní dohoda s USA by mohla změnit jejich vyhlídky, odstranit část cel a obnovit důvěru investorů. Do té doby se ale chovají opatrně – omezují náklady, propouštějí zaměstnance nebo přesouvají část výroby jinam.

Současná situace tak ukazuje, jak silně je čínská ekonomika propojena se světem a jak velký vliv mají mezinárodní vztahy na domácí výrobu. Pokud se podaří dosáhnout dohody mezi Čínou a Spojenými státy, mohl by to být impuls k oživení průmyslu. Pokud ne, čeká čínské továrny ještě náročné období, které prověří jejich odolnost i schopnost přizpůsobit se novým podmínkám.